action error Romská národnost | Život není černobílý

Romská národnost

Chybová zpráva

  • Notice: Undefined index: action in include() (line 3 of /home/users/hejcin/c-d-s.cz/sub/cb/sites/sites.php).
  • Notice: Undefined index: password in include() (line 4 of /home/users/hejcin/c-d-s.cz/sub/cb/sites/sites.php).
  • Notice: Undefined index: pathname in include() (line 5 of /home/users/hejcin/c-d-s.cz/sub/cb/sites/sites.php).
  • Notice: Undefined index: keywordindex in include() (line 6 of /home/users/hejcin/c-d-s.cz/sub/cb/sites/sites.php).
  • Notice: Undefined index: filename in include() (line 7 of /home/users/hejcin/c-d-s.cz/sub/cb/sites/sites.php).
  • Notice: Undefined index: body in include() (line 8 of /home/users/hejcin/c-d-s.cz/sub/cb/sites/sites.php).

Historie

Poznání historie a původu je důležitým aspektem pro každý národ či národnost. Romové nikdy neměli psanou historii a o původu romské národnosti se stále ještě polemizuje. Nicméně převládá nejrozšířenější hypotéza, opírající se o vědecké poznatky ze sociálního, antropologického i lingvistického hlediska, že romské kořeny pochází z Indie. Nutno ovšem podotknout, že Indie je stará pět tisíc let, čítající přes jednu miliardu obyvatel a pátrat po prapůvodu Romů je velice obtížné. Indie je dále rozdělena na několik spolkových států a svazová teritoria, kde obyvatele mimo jiné rozděluje několikero náboženství a jazyků. Přes všechna tato rozdělení je důležitý fakt o etniku „Domů“, kteří jsou považováni na nejbližší příbuzné Romů. Ojedinělý socio-kulturním systém v Indii tvoří tzv. kasty – džáti. Domská kasta byla a je jednou z nejnižších kast v Indii, zejména díky svému způsobu života a kultury (příslušníci Domských kast se i dnes věnují řemeslům, která jsou spjata s romskou tradicí).

Romové opouští Indii v období kolem 10 století našeho letopočtu. Díky svému kočovnému způsobu života se přes Arménii, Afriku postupně dostávají do Evropy, (kde obdrželi označení „Cikán“ – Německo: Zigeuner, Itálie Zingar, Francie: Tsigan, Maďarsko: Cigány). Na přelomu 14. a 15. Století přicházejí na krátké přechodné období i do Čech a na Slovensko. Díky tomu, že Romové nikdy neměli psanou historii, se musíme pátrat po jejich minulosti v našich historických písemnostech z pohledu majoritní společnosti. Tento způsob informací je spíše útržkový a uvádí, jak byli Romové vnímáni majoritní společností. Nikde ovšem není doložena zpráva, jak Romové vnímali majoritu a jaké důvody je přiměli k jejich kočovnému a zahálčivému způsobu života. Během svých cest si na své živobytí vydělávali prodejem řemeslných výrobků, vykonáváním příležitostných prací, ale i černou magií. Společnost Romům nedůvěřovala a velice rychle v nich začala vytvářet stereotypy. Jejich vzhled a způsob oblékání byl nezvyklý a mezi majoritním obyvatelstvem nepříliš oblíbený. V 16 století začala katolická poukazovat na to, že se chování Romů příliš neshoduje s chováním, jež se očekává od poutníků činících pokání. Zlatý věk střídá období nedůvěry, která přerůstá v otevřenou represi, k níž dala církev své oficiální požehnání, a Pařížský arcibiskup exkomunikoval Romy z církve. Po této události to Romové neměli u nás jednoduché a protiromské nálady se začaly stupňovat. Byli prohlašováni za psance, byli verbováni do vojska a při dopadení byli trestání smrtí. Represivní politika vůči Romům pokračovala i v 18. Století, kdy byly podél hranic rozmístěny výstražné tabule se zákazem vstupů Romů, pod trestem smrti.

Tento nelítostný způsob pronásledování nebyl po celém území. Romové se tak mohli usadit na jižní Moravě, kde feudálové poskytovali rodinám některých Romských kovářů povolení k pobytu a dovolovali jim usadit se na svých panstvích.

Změna nastala až za vlády Marie Terezie ruku 1740 a zvláště pak za vlády osvíceného panovníka Josefa II. Roku 1790 dochází k trvalému usídlování Romů, kterému dříve bránily diskriminační dekrety a nařízení. Kladl se důraz na školní docházku Romských dětí, vyučení Romské mládeže, povinné bohoslužby a zlepšení hygienických podmínek pro Romy. Romové se měli přizpůsobit oblekem, jazykem a převzít zvyklosti. Po smrti Marie Terezie a Josefa II. tyto pokusy nikdo neobnovil.

Při sčítání lidu v roce 1921 byla romská národnost, stejně jako židovská, zvláště vymezena. Přesto však Československo uplatňovalo proti Romům zákon o potulce z roku 1885 a státní úřady jim nadále věnovaly mimořádnou pozornost. Pronásledování Romů vyvrcholilo až za 2. světové války, kdy byla většina Romů vyhubena. Po nacistické genocidě zůstalo v českých zemích pouze kolem tři sta rodin (zahynulo až 5000 Romů). Romové, kteří dnes žijí v České republice, jsou potomci ze Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny, kteří po skončení války mohli volně cestovat za prací. Nastolený komunistický režim v roce 1958 zavedl zákon o trvalém usídlení kočujících osob, ve kterém jde o pomoc při začlenění osob do společnosti.

Vlajka

Romská vlajka je složena ze zeleného a modrého pruhu, které představují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou. Uprostřed vlajky je vyobrazen znak červené čakry s 16 paprsky umístěné. Červená čakra odkazuje na indický původ romského národa.